|
|
Dopad socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost v populaci Česka
Tmějová, Kateřina ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hanzlová, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost jedince v populaci Česka. Je zde vysvětlen a popsán koncept well-being a shrnuty faktory, které mohou well-being jedince ovlivňovat. Pomocí dat z výběrového šetření EU-SILC (Životní podmínky) z roku 2018 za Česko je analyzován metodou multinomiální logistické regrese efekt vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na úroveň životní spokojenosti jedince, samostatně i při vzájemném působení všech vybraných faktorů. Bylo zjištěno, že úroveň dosaženého vzdělání, výše příjmu i kvalita bydlení jedince mají výrazný efekt na úroveň životní spokojenosti. Podstatným zjištěním je značný efekt sociálních vazeb jedince na úroveň životní spokojenosti. Dalším cílem byla analýza vztahu mezi životní spokojeností jedince a subjektivním hodnocením zdraví. Tento vztah je oboustranný, úroveň životní spokojenosti jedince má dopad na jeho subjektivní hodnocení zdraví a naopak. V rámci předkládané diplomové práce je také porovnána prevalence životní spokojenosti populace Česka s ostatními populacemi, které se také účastní daného výběrového šetření. Klíčová slova: životní spokojenost, well-being, socioekonomické faktory, sociální faktory, EU-SILC, Česko
|
|
|
Faktory související s prevalencí bolesti v populaci Evropy
Míšková, Markéta ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Bolest je součástí života mnoha osob a také ho může významným způsobem ovlivňovat. Tato práce se zabývala různými faktory, které souvisejí s prevalencí bolesti v populaci Evropy. Cílem bylo tyto faktory identifikovat a popsat rozdíly mezi danými skupinami obyvatel. Do analýz vstupovaly osoby starší 20 let, které se účastnily Evropského výběrového šetření o zdraví v roce 2019. Pomocí chí- kvadrát testu a binární logistické regrese byla analyzována souvislost mezi vybranými demografickými, sociodemografickými a socioekonomickými faktory, ale také mezi faktory životního stylu a prevalencí bolesti. Pozornost byla věnována také vztahu mezi duševním zdravím a výskytem bolesti. Bylo zjištěno, že ženy jsou náchylnější k výskytu bolesti stejně jako osoby v pokročilejším věku. Lidé v manželství sice vykazují nižší riziko, že budou trpět bolestmi, avšak vliv žití s partnerem na výskyt bolesti je poměrně rozporuplný. Asociace mezi touto proměnnou a prevalencí bolesti se mění v závislosti na kontrolních proměnných. Vzdělanější osoby vykazují nižší pravděpodobnost prevalence bolesti. Naopak za rizikové jsou považovány aktivity nezdravého životního stylu, kromě konzumace alkoholu. Taktéž osoby se závažnými symptomy deprese mají vyšší pravděpodobnost výskytu bolestí. Klíčová slova: bolest, prevalence, Evropa,...
|
|
|
Zdravotní gramotnost v české populaci - faktory související s fázemi zpracování zdravotnické informace
Polcrová, Anna ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou úrovně zdravotní gramotnosti v české populaci a jejích souvislostí se sociodemografickými faktory a faktory životního stylu. Cílem práce bylo popsat tyto souvislosti ve fázích zpracování zdravotnické informace, jimiž jsou fáze získávání, porozumění, vyhodnocení a aplikace zdravotnické informace, za použití dat z české modifikace šetření HLS-EU z roku 2014. Ve všech zkoumaných fázích byla zjištěna významná souvislost úrovně zdravotní gramotnosti s věkem, socioekonomickým statusem jedince a jeho zdravotním stavem, přičemž vyšší věk a nižší úroveň vzdělání, stejně jako nižší subjektivně hodnocený sociální status, byly významně asociovány s nižší úrovní zdravotní gramotnosti, a to ve všech fázích zpracování zdravotnické informace. Horší subjektivně hodnocený zdravotní stav byl rovněž asociován s horší úrovní zdravotní gramotnosti, a to nejsilněji ve fázích porozumění zdravotnické informaci a její aplikace. Z faktorů životního stylu byla asociace prokázána s fyzickou aktivitou, a to nejvýrazněji ve fázích porozumění a aplikace zdravotnické informace. Ve fázích porozumění a vyhodnocení pak také s hodnotou body mass indexu. Rozdíly úrovně zdravotní gramotnosti v kategoriích kuřáctví a mezi pohlavími prokázány nebyly. Při srovnání jednotlivých fází vystupuje...
|
|
|
Zdravotní gramotnost v české populaci - faktory související s fázemi zpracování zdravotnické informace
Polcrová, Anna ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou úrovně zdravotní gramotnosti v české populaci a jejích souvislostí se sociodemografickými faktory a faktory životního stylu. Cílem práce bylo popsat tyto souvislosti ve fázích zpracování zdravotnické informace, jimiž jsou fáze získávání, porozumění, vyhodnocení a aplikace zdravotnické informace, za použití dat z české modifikace šetření HLS-EU z roku 2014. Ve všech zkoumaných fázích byla zjištěna významná souvislost úrovně zdravotní gramotnosti s věkem, socioekonomickým statusem jedince a jeho zdravotním stavem, přičemž vyšší věk a nižší úroveň vzdělání, stejně jako nižší subjektivně hodnocený sociální status, byly významně asociovány s nižší úrovní zdravotní gramotnosti, a to ve všech fázích zpracování zdravotnické informace. Horší subjektivně hodnocený zdravotní stav byl rovněž asociován s horší úrovní zdravotní gramotnosti, a to nejsilněji ve fázích porozumění zdravotnické informaci a její aplikace. Z faktorů životního stylu byla asociace prokázána s fyzickou aktivitou, a to nejvýrazněji ve fázích porozumění a aplikace zdravotnické informace. Ve fázích porozumění a vyhodnocení pak také s hodnotou body mass indexu. Rozdíly úrovně zdravotní gramotnosti v kategoriích kuřáctví a mezi pohlavími prokázány nebyly. Při srovnání jednotlivých fází vystupuje...
|
|
|
What Socioeconomic Factors Explain Type 2 Diabetes Prevalence?
Makarevich, Veranika ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Bryndová, Lucie (oponent)
The study aims to identify the influence of socioeconomic factors on the prevalence of type 2 diabetes for individuals aged 27 and older in the Republic of Belarus. We analyze data from the Diabetes Survey conducted by the Endocrinology Medical Center in Minsk and the Ministry of Health of the Republic of Belarus from 2011 to 2015. The association between socioeconomic factors and the prevalence of type 2 diabetes is examined using logistic regression with sequential adjustments for clinical and behavioral predictors. Our findings indicate that individuals with lower income and educational levels are more likely to suffer from type 2 diabetes than those in higher income and education groups. Moreover, the prevalence of type 2 diabetes decreases as income and educational level go up. Furthermore, this association remains significant even after further adjusting for various behavioral and clinical factors. In addition, we confirm that type 2 diabetes is more prevalent among overweight / obese, physically inactive and older individuals. These findings suggest that strategies for preventive diabetes programs should be focused on socioeconomic environment rather than on individual risky behavior only.
|
host ::
RSS.